"Jana Palečková nemá formální výtvarné vzdělání, ignoruje módní vlny a nechává se vést pouze vlastní fantazií, která jakoby každým jejím dalším dílem bobtnala a rozrůstala se. Její obrazotvornost je omamná i mučivá: čím více ji autorka uspokojuje, tím více lační po další dávce, svádí svou pěstitelku a plní jí hlavu neodbytnými představami, které je možné, nebo spíš absolutně nutné realizovat. Spřádá nekonečnou síť příběhů, v nichž se banální realita obaluje vrstvami snů zpěčujících se logice, poťouchlých naschválů, humorných hříček a absurdních skečů.
...Autorka při tvorbě zapojuje automatický mentální proces, tolik oblíbený u surrealistů anebo ještě spíše u kreslících spiritistických médií, která se považovala za vykonavatele záměrů nehmotné entity, jež jim vedla ruku. Zatímco však jejich tahy byly předurčeny „cizí“ vůlí, Palečková se cítí svobodná. Není pouhým nástrojem, je hravou, kreativní, dvojsmyslnou a často i potměšilou aktérkou nově vznikajícího narativu, který se rodí pod jejíma rukama.
„Ve své práci klade důraz na osvobození významu a na pravdivost materiálů, přesvědčená, že jejich vlastnosti by měly zůstat zjevné a do značné míry nedotčené,“ napsala roku 2018 o Palečkové teoretička Grace-Yvette Gemmel do časopisu Raw vision, jediného nadnárodního média, které se seriózně zabývá tvorbou neprofesionálních umělců, zahrnovaných do široce rozkročené kategorie art brut či outsider art.
Slovo outsider zde však není nutně míněno v sociálním smyslu, ale spíše jako protipól k insiderovi – tomu, kdo se suverénně orientuje na umělecké scéně a respektuje její nepsaná pravidla. V tomto smyslu můžeme Janu Palečkovou za „outsiderku“ považovat, protože její tvorba skutečně pramení výhradně z vnitřních zdrojů, jež se prosazují až nutkavě, a nehledá své modely v dějinách ani v současnosti etablovaného umění - což ovšem neznamená, že s ním nenachází společnou řeč!"
Text: Terezie Zemánková
ENG
"Jana Palečková has no formal art education, she ignores fashion waves and lets herself be guided only by her own imagination, which seems to swell and grow with each of her works. Her imagination is both intoxicating and tormenting: the more the author satisfies it, the more it hungers for another dose, seducing its nurturer and filling her head with insistent ideas that can be, or rather absolutely must be, realised. She weaves an endless web of stories in which banal reality is wrapped in layers of dreams defying logic, mischievous sniggers, humorous puns and absurd sketches.
...The author's work involves the automatic mental process so popular with the surrealists, or even more so with the drawing spiritualist mediums, who considered themselves executors of the intentions of the immaterial entity that guided their hand. But while their strokes were predetermined by an "alien" will, Palečková feels free. She is not a mere tool; she is a playful, creative, ambiguous and often shy actor in the emerging narrative that is born under her hands.
"Her work emphasizes the liberation of meaning and the truth of materials, convinced that their qualities should remain obvious and largely untouched," theorist Grace-Yvette Gemmel wrote of Palečková in 2018 for Raw vision, the only transnational media outlet that seriously engages with the work of non-professional artists included in the broad category of art brut or outsider art.
However, the word outsider here is not necessarily meant in a social sense, but rather as a counterpart to insider - one who sovereignly navigates the art scene and respects its unwritten rules. In this sense, we can consider Jana Palečková an "outsider", because her work really springs exclusively from internal sources that assert themselves almost compulsively, and she does not look for her models in the history or the present of established art - which does not mean, however, that she does not find common ground with it!"
Text: Terezie Zemánková
