Jak vzniká „mimovolný obraz“? Jako mimovolná myšlenka. Do jisté míry náhodou, jež spustí vzpomínkový aparát a vědomí vyšle rychlostí světla do minulosti. Touto exaltací může být jakýkoliv smyslový impuls – fotografie, vůně, chuť, slovo, barva, ornament, hudební melodie, zvuk nebo třeba podání ruky. Tělo a s ním i mysl se okamžitě přenesou do konkrétní situace, kterou zdánlivě nenávratně pohltil čas. Mémoire involontaire, jak ji pojmenoval Marcel Proust, má blízko k tvorbě koláže. Výtvarná technika, jež se zrodila uprostřed avantgardních směrů první poloviny dvacátého století, zrušila jednotu prostoru a času ve prospěch uvolněné imaginace. Na jedné straně zhodnotila automatismus, snovou logiku a podvědomí (surrealismus), na straně druhé redukci výrazu na konstrukci, materiální strukturu či ideologickou agitaci (Bauhaus, nová věcnost, sovětský konstruktivismus, socialistický realismus). Koláž v sobě tají rozpor mezi principem reality a slasti. Z jejich vzájemného „milostného“ poměru a napětí se rodí jiný obraz, který rozkládá jednotu světa, aby osvobodil nebo naopak uvěznil člověka a přeskládal jeho touhy a sny do nového tvaru.
Výstava Mimovolný obraz je oslavou 20. výročí založení Nadačního fondu Galerie Smečky, a tím i ojedinělé sbírky Pražské plynárenské a provozu galerie. Jádro rozsáhlého konvolutu zaměřeného na koláž a práce na papíře obsahuje špičková díla předních českých avantgardních umělců a dále pak autorů spojených s poválečnou tvorbou koláže. Zastoupeni jsou také autoři druhé poloviny dvacátého století a přelomu tisíciletí. K nim jsou „mimovolně“ přiřazeni autorky a autoři současné umělecké scény, kteří do tvarosloví statické koláže vnášejí prvky digitální manipulace a pohyblivého obrazu. Paměť se převrstvuje stále rychleji. Dotyk se ztraceným časem je tak komplikovanější a vyžaduje vstup do tvůrčího procesu, do nepředvídatelného pohybu, jenž odkazuje ke konvulzivní kráse. Ke „kráse“ plné náhodnosti, dobrodružství, zvratů, překvapení, úzkosti a děsu. Vítejte ve světě koláže, v proměnlivém, těkajícím zrcadle mimovolného obrazu.
Kurátor: Petr Vaňous
Libor Fára, Adolf Hoffmeister, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jan Koblasa, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Jan Kotík, Radoslav Kratina, Milan Langer, Ladislav Novák, Eduard Ovčáček, Jindřich Štreit & Dalibor Chatrný, Jindřich Štyrský, Toyen, Karel Trinkewitz, Ivo Vodseďálek, Ivan Wernisch, Václav Zykmund
Radka Bodzewicz, Josef Bolf, René Hábl, Jakub Janovský, Sabina Knetlová, Silvia Krivošíková, Michal Mráz, Jiří Petrbok, Daniel Pitín, Adéla Součková, Adam Štech
