Ma_Scary
19. června od 17:00
Masky - rituální předměty, které podtrhují, skrývají nebo mění identitu
svého nositele. Člověk se jejich prostřednictvím nejčastěji chránil nebo se snažil
dosáhnout interakce s tím, co jej přesahovalo - přírodními silami, duchy, démony či bohy. Původ mají v dávné historii a jakkoli se jejich účel i podoba během doby významově posouvaly a měnily, součástí lidské každodennosti jsou i dnes. Výstava Ma_scary ve společném prostoru sdílí původní masky přírodních národů s těmi, které je možné najít v práci současných vizuálních umělců. Ve druhém plánu otevírá i témata jako jsou tradice, děs nebo přetvářka.
Radek Wohlmuth.
Patrik Adamec / Karíma Al-Mukhtarová / Karel Balcar / Radka Bodzewicz / Eva Fajčíková / Matěj Hrbek / Tomáš Jetela / Jiří Marek / Petr Nikl / Marcela Putnová / Lucie Rosická / Jan Sakař / Sota Sakuma / František Skála / František Antonín Skála / Timo / Jakub Tomáš / Jakub Tytykalo / Jindra Viková / Jan Vytiska / Moemi Yamamoto
Zeptali jsme se všech autorů, co pro ně "maska" znamená, níŽe najdete některé z odpovědí:
Karel Balcar : Maska souvisí s identitou. Můžeme pomocí ní odložit či zakrýt tu stávající a/nebo si přisvojit jinou. Maska ale také funguje jako zrcadlo - neztělesňuje jen naši proměnu, ale mění i okolí, které jakoby zrcadlilo masku zpátky. Je jedním z prostředků pro přechod do jiného světa, jiných vztahů a souvislostí.
Matěj Hrbek : Tvar člověka, který je většinou tím posledním co vidíme, se kvůli epoxidu stává transparentním a my narážíme na další slupku. Ta je však jen obdobou nejpoužívanějších emotikonů, za nimiž se schovává celá řada citů a pocitů - kvůli radikální stylizaci často nerozeznatelných. Ke zmatku v hledání něčeho opravdového ještě přispívá lebka levitující v hrudi. Název jsem si vypůjčil z textu písně Comfortably Numb od Pink Floyd.