Publisher: Bold galerie
Každý člověk si v sobě nese svoje zvíře. Něco, co v něm symbolizuje a rozehrává to animální, co zůstalo odněkud z úplného počátku. Stopu genetického kódu, která občas dokáže i dnes - ve vyhrocených situacích nebo naopak chvílích naprostého uvolnění - probudit původní instinkty, divokou přirozenost, ale i vůli přežít za každou cenu. Jedním z takových emblematických zvířat je od pradávna i vlk.
Pro vizuální umělkyni Lenku Černotu (1985) jsou vlci zásadní, možná až osudové téma, které ji provází v podstatě od dětství a během let se přirozeně infiltrovalo i do jejích obrazů. Vychází při tom z osobní mytologie, rodinné tradice i silné vazby na prostředí lesa, který v ní na rozdíl od většiny jiných lidí nikdy nevyvolával strach, ale naopak pocit bezpečí jako nikde jinde. Vlci jsou pak průvodci i strážci, a ztělesňují při tom také jisté odosobnění od lidské bytosti. Množné číslo je důležité. Absolventka ateliéru Vladimíra Kokolii na pražské akademii se jimi začala systematicky obklopovat už během studia, protože „vlk není nikdy jen jeden“.
